pondělí 23. prosince 2019

PŘEČTENO: Úkol přežít, Vasilij Michajlovič Machanenko


ANOTACE: 
LitRPG kombinuje klasický sci-fi nebo fantasy příběh s mechanismy online her. Sledovat začínajícího zloděje nebo mága, jak plní svoje první úkoly ve virtuálním světě, je jedna věc, ale co když jejich pokrok pozorujete z pozice hráče? Nic není sladší, než když vám hra – nebo v tomhle případě kniha – nahlásí, že vaše postava získala nový level a odemkla si svou první specializaci. Mahan, hlavní hrdina Úkolu přežít, si ale svoje dobrodružství ve světě masově hrané Barliony příliš neužívá. Zatímco většina hráčů totiž v kapslích, které je kompletně přenesou do virtuální reality, tráví čas dobrovolně, Mahan je hacker odsouzený za zakázku, která měla být perfektně legální, dokud ho kvůli ní nezatkla policie. Jako takový si v dolech Barliony musí odpykat svůj trest, a to navíc s úplně novou postavou, která má ta nejzbytečnější možná povolání – šaman a klenotník. A přestože běžné hráče chrání hra před fyzickou újmou, vězni cítí veškerá zranění a únavu – stejně jako euforii ze získávání nových úrovní, která je lepší než většina drog. Snad na každé MMORPG je nejzábavnější učit se nový systém a vybírat pro svoji postavu ty nejvhodnější schopnosti, které je často nejdřív potřeba objevit metodou pokus-omyl. Úkol přežít tenhle aspekt plně přenáší do knižní podoby: Mahanův šaman není jen další figurka v dalším příběhu člověka zavřeného v jiné realitě, ale postava s kompletní přehledem vlastností, zkušeností a statistik, které jsou vždycky po ruce k nahlédnutí. A každý hráč se určitě zná ten pocit nadšení, když z bosse jako odměna vypadne vzácný předmět…



MŮJ NÁZOR NA KNIHU: 
Wau, tak tohle jsem fakt nečekala…

Po komentářích zde, jsem měla docela strach se do knihy pustit… Nehraji RPG hry ani žádné jiné a v sci-fi jsem taky nováček, ale vůbec to ničemu nevadilo. Příběh je dokonalý, pohltil mě od první stránky. Vždycky jsem se divila, jak může můj syn prosedět tisíce hodin u počítače a hrát hry, teď už to i chápu, já jsem proseděla pár hodin u čtení a vůbec jsem nevnímala čas. Je to neskutečné jak mě autor dokázal vtáhnout do hry, kdyby taková hra existovala snad bych si to i zkusila…. Kniha má 12. kapitol nabitých akcí, s hlavním hrdinou jsem se sžila po pár stránkách, pravidla jsem pochopila hned (buď jsem tak inteligentní nebo to autor inteligentně napsal) J a začala pro mě jedna velká jízda… Jsem moc ráda, že jsem si měla možnost tuto knihu přečíst a tímto moc děkuji nakladatelství Fantom Print za knihu k recenzi. Zkusím ji nabídnout synovi k přečtení, který vůbec nečte, ale myslím, že toto by pro něj mohlo být to pravé ořechové. Uvidíme jestli budeme moc přivítat do našich řad nového knihomola, moc bych si to příla... Mě šaman a svět Barliona velice nadchl a už se moc těším na pokračování… 
 

Nakladatelství: Fantom Print
Originální název: Начало Пути/Survival Quest, 2013 
Počet stran: 303 stran  


Hodnocení: 5/5 *****

neděle 24. listopadu 2019

PŘEČTENO:LABYRINT U MRTVÉHO ŽENICHA, Jana Rečková

ANOTACE:

Klášterecké katakomby jsou tak velké a spletité, že propojují celé město i se starým hřbitovem. Dokonce se říká, že v nich žijí upíři… Ať už je to jakkoliv, místní parta dětí, která si hrdě říká Zrůdičky, má pro strach uděláno, a proto si zvolila katakomby za cíl svého tajného plánu. Kam jinam totiž zavést a vyděsit mafiánské vymahače, co většině Zrůdiček obtěžují rodinu, a snad se jich tak jednou provždy zbavit? Jenže pod zemí a ve tmě nic není takové, jaké se to zdá na denním světle, a když se v koutech úzkých chodbiček začnou objevovat rudé oči, na zastavení plánu je už pozdě. Zrůdičky budou muset sebrat kuráž, najít nové spojence, odhalit nepřátele a zjistit, kdo může za podzemní chaos. A hlavně nesejít z cesty – protože kdo se v labyrintu temných chodeb ztratí, už se nikdy nemusí dostat ven.


MŮJ NÁZOR NA KNIHU:
Než jsem knihu začala číst, zjistila jsem si něco o paní spisovatelce, která psala převážně pro děti a mládež. Jelikož se do této skupiny čtenářů již řadit nemůžu, sama jsem byla napnutá jak se mi kniha bude líbit. Navíc spadá ještě do žánru fantasy, který mě oslovil poměrně nedávno. Ale musím říct, že jsem byla překvapená, kniha se četla fakt lehce, žádný krkolomný děj. Ocitáme se na napínavé prohlídce hřbitova, labyrintu a katakomb. Opravdu bych nečekala, že děj, který se vlastně odehrává jen v podzemí mě chytne. Ze začátku jsem byla překvapená kolik je v knize postav, jsem si říkala, tak to si nikdy nemůžu zapamatovat, to se mi bude plést, ale né...bylo to v pohodě. Všechny postavy jsem si oblíbila a měly v knize své místo, všem jsem fandila stejně. Příběh odsýpal a udržoval mě v napětí jak tohleto všechno skončí...Pro mě velmi oddechové čtení, vhodné pro mládež. Mé dětské srdce zaplesalo, já mám pohádky moc ráda,  určitě mě paní Jana nalákala a ráda si přečtu nějakou další knihu od ní... Za prima knihu a příběh děkuji nakladatelství FANTOM Print 

Nakladatelství: FANTOM Print
Počet stran: 303 stran  
Hodnocení: 4/5 ****

středa 6. listopadu 2019

PŘEČTENO: Holčička, kterou tam nechali, Roxanne Veletzos


ANOTACE: Rodinná sága inspirovaná skutečným příběhem. V mrazivé noci v lednu 1941 se na schodech bytového domu objeví opuštěná židovská dívenka. Rumunsko se spojilo s nacisty a židovská populace je ve vážném nebezpečí. Dívka je umístěna v sirotčinci, ale zanedlouho ji adoptuje bohatý bezdětný pár. Pojmenují ji Natalia a holčička se pro ně stane středobodem vesmíru. Natalia prožívá bezstarostné dětství, adoptivní rodiče ji vroucně milují a chrání před válkou, která zuří všude okolo. Nástup poválečné komunistické diktatury je neúprosný a rodinu stíhá jedna rána za druhou. Rodinu připraví o veškerý majetek, roky dospívání tráví Natalia v bezútěšném světě za železnou oponou, její rodiče jsou označeni za nepřátele režimu a jsou pronásledováni. Jediným únikem před krutou realitou se jí stane hra na klavír a komplikovaná láska. Zamiluje se do dlouholetého otcova přítele, ženatého Viktora, který po změně režimu získal vysokou funkci. Nezapomněl však na staré přátele a snaží se rodině pomoci. Vzápětí však z jejich života zmizí. Po deseti letech se Natalia a Viktor náhodně potkají. Viktorovi se naskytne příležitost získat pro Natalii svobodu a uniknout z komunistického pekla. Natalia musí učinit bolestné rozhodnutí: zůstat v Bukurešti se svými milovanými adoptivními rodiči a mužem, kterého stále miluje, nebo využít šance, aby konečně žila svůj život a jednou provždy snad odhalila minulost.

MŮJ NÁZOR NA KNIHU:
Na začátek mé recenze knihy, bych chtěla nesmírně poděkovat za možnost si knihu přečíst Danušce Goliášové, u které jsem knihu vyhrála. Mezi mé oblíbené knihy patří hlavně thrillery a pak i knihy z II. Světové války. Dosud jsem četla hlavně knihy z Osvětimi kde „hlavními“ postavami byli Hitler a Mengele atd… nedávno jsem četla V šedých tónech, kde se děj odehrává na Sibiři, ale toto je jediná výjimka. Jinak všechny knihy, které jsem četla se odehrávali vesměs v Osvětimi. Kniha, jejíž příběh se odehrává v Rumunsku, mě velmi zaujala… O knize jsem neměla vůbec ponětí, a to sleduji hodně knižních kanálů… Tak jsem moc ráda, že kniha doputovala právě ke mně… Já patřím do skupiny, které se kniha velmi líbila. Příběh je rozdělen do tří částí, každá má svůj smysl. Při čtení byly momenty, kdy mě mrazilo po celém těle nebo jsem měla slzy v očích. Pro mě velmi silný příběh a vím, že ve mně zůstane ještě dlouho. Jediné, co mi vrtá hlavou je anotace, pořád si nejsem jistá, že není prozrazeno až moc. Za mě si myslím, že je! Já jsem anotaci před čtením knihy nečetla, takže jsem o zážitek ze čtení nepřišla. Určitě knihu moc doporučuji!

Nakladatelství: Fortuna Libri
Originální název: The girl they left behind
Počet stran: 363 stran  
Hodnocení: 4/5 ****